Všechno začalo vajíčkem

Taky jste se už někdy pohádali o to, jestli byla dřív slepice, nebo vejce? Vědecky dokázaná odpověď zní logicky
a potvrzuje prosté pravidlo vzniku života. Ano, i v případě slepice bylo na začátku vejce.

První zamyšlení o tom, jestli byla první slepice nebo vejce, napsal už řecký historik Plútarchos na počátku našeho letopočtu. Filozofování vědecké i laické vydrželo lidstvu až do našich časů. Při pátrání na internetu jsem na webu prirodovedci.cz objevila odpověď prof. RNDr. Jaroslava Flegra, CSc. z katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „O stovky milionů let dříve bylo vajíčko – kladou ho i bezobratlí. Jestli máte na mysli vajíčko, ze kterého se už vylíhla slepice, potom i to tu bylo dříve. Ovšem nesnesla ho slepice, ale (mutaci nesoucí) příslušník druhu, ze kterého slepice v evoluci vznikla.
Dospělý jedinec určitého druhu se nemůže změnit na příslušníka jiného druhu, může se mu však po vhodné mutaci v buňkách zárodečné linie (vajíčku či spermii) narodit natolik odlišný potomek, že už ho budeme muset zařadit do nového druhu.“

BEZPEČÍ Kvočna s kuřaty není právě moc společenská. Jedinou její starostí je péče o děti, které se neskutečně rychle rozbíhají do všech stran. V době kvokání a péče o mladé nenese vejce, znovu snášet začne, když jsou kuřatům asi dva měsíce.

ZÁZRAK ZROZENÍ
V přirozeném prostředí se kuřata klubou pod kvočnou, která zvědavé pozorovatele rázně odežene. Může se ale stát, že si očekávané děti špatně spočítá a nebo vajíčko omylem vykopne z hnízda, pak by mu hrozilo zastuzení. I nezkušený chovatel pohmatem pozná, jestli se ve vajíčku někdo vrtí a rád by na svět, nebo jestli je třeba už vejce zastydlé. Život kuřete škrábajícího zevnitř na skořápku se dá zachránit třeba v kuchyni, kde se mu pokusíte vytvořit podobné podmínky, jaké by mělo pod kvočnou. Vajíčko zabalené do teplého šátku nebo utěrky zavřete do teplé trouby (pokuste se imitovat pouze teplotu lidského těla, abyste vajíčko nakonec neupekli!). Pak stačí několik hodin trpělivě čekat. Průběžně jen kontrolujte teplotu a vajíčko nechte v klidu. Bude se trochu klepat, občas třeba zaslechnete i tenké pípání. V žádném případě nesmíte do klubání kuřete sami zasahovat, předčasným odlupováním skořápky by se mohl narušit jeho právě se vyvíjející krevní oběh a mohlo by nakonec vykrvácet. Při klubání totiž kuře ještě vtahuje pupeční šňůrou zbytky žloutku do bříška, zároveň zasychá vnější krevní oběh a zůstává přilepený na vnitřní straně skořápky. Když se konečně statečné kuře proklube na svět, je celé mokré a vysílené. Pokud nemělo to štěstí a nenarodilo se přímo pod kvočnou, nechte je ještě několik hodin v teple zesílit a oschnout. Teprve pěkně načepýřené a rozkoukané je vraťte zpátky k matce do hnízda. Zatímco mokré kuře by mohla zašlápnout, zdravé a silné kuře bez problémů přijme do rodiny a vy je za pár dní nerozeznáte od ostatních sourozenců, kteří se narodili v hnízdě.

Slepice jsou pro zahradu požehnáním i tragédií zároveň. Hrabáním provzdušňují půdu, obohacují ji trusem, ale taky vám sklidí jahody nebo vyhrabou salát.

NA ZAHRADĚ Počítejte s tím, že čím menší prostor slepicím vyhradíte, tím rychleji bude zdevastovaný. Ideální je pustit je do části zahrady, kde máte kompost, stromy, ovocné keře a maliny, tam bude jejich přítomnost užitečná.

MÁMA A TÁTA Namlouvání vždycky rozjede kohout. Jakmile vidíte, že kohout sedí slepici na šíji, můžete si být jisti, že dochází k milostnému aktu. Slepice pak může snášet oplodněná vajíčka až 14 dní.

CO SE DĚJE VE VAJÍČKU Oplodněné vajíčko se v teple pod kvočnou zahřívá a dál se vyvíjí. Srdíčko začne tlouci asi po 30—40 hodinách vývoje a po dvaceti dnech vyráží kuře do světa.

KVOČNA Když začne asi rok stará slepice vydávat často i žalostné zvuky, kvoká. Je z ní tedy kvočna a touží se stát matkou. V tu chvíli je dobré posadit ji do hnízda stranou od ostatních. Ona si sem nanosí vajíčka a bude je hlídat a zahřívat.

KRÁL DVORA Dva kohouti na jednom smetišti nedělají dobrotu ve skutečnosti ani obrazně. Kohout je ten, kdo určuje postavení slepic v hejnu, ale taky je chrání před nebezpečím. Vesnice bez kohoutího kokrhání není opravdová vesnice.

HRDINA Kuřátko se po osušení ještě rádo drží nějaký čas u mámy a v houfu s ostatními sourozenci. Po pár dnech se ale klidně vydá na průzkumnou výpravu do světa.

Jak se klube kuřátko

VEJCE Kuře uvnitř protrhne bílkovou blánu, začne dýchat plícemi vzduch a když ho vydýchá, začne proklovávat skořápku.

PAŘÁTEK Kuřeti se zpevňuje kostra díky živinám ze skořápky, která je stále křehčí. První se objeví pařátek, díky jehož úderům je také skořápka už pěkně rozpraskaná.

KŘIDÝLKA Ze skořápky se začínají pomalu vysunovat další části těla.

KUŘE Už je venku! Hned jak mu v teple oschne peří, bude fit.