Není nad pravou tkanou vlněnou deku. Za pohádkovým řemeslem jsme se vydali do Strmilova, do rodinné tkalcovny, ve které stále běhají člunky.
Strmilov s okolím patřil k pohraničnímu hvozdu, který v těchto místech dělil zemi českou od Moravy a dále na jihovýchod od Rakouska. Hranice procházela mezi Strmilovem a Kardašovou Řečicí,“ píše kronikář Vilém Martínek Strmilovský. Po třicetileté válce zbídačelou osadu získali Lichtensteinové, kteří zde v roce 1718 povolili cech tkalcovský (předtím patřili strmilovští tkalci k cechu jindřichohradeckému). V neúrodném podhůří se totiž dařilo pouze lnu a ovcím. Berní rula k roku 1654 uvádí ve Strmilově 9 tkalců a 3 soukeníky, k roku 1757 již 33 tkalců a 1 soukeníka. Jedinou dnes fungující tkalcovnu založil v roce 1870 František Kubák, jeho vnuk výrobu ještě rozšířil a založil ve městě muzeum tkalcovství. Kvalitní tkaniny si získaly věhlas v Rakousku, Turecku, na Krétě a Balkánu. Výroba fungovala za hospodářské krize i během komunistického režimu (jako dílna ÚLUV). V roce 1992 ji zrestituoval Zdeněk Kubák, který nás se svým synem Filipem výrobou provádí. Dnes tu tkají deky, plédy, závěsy nebo textil podle přání zákazníka. O tom, že by továrnu zavřel, neuvažoval, jeho rodina je s tkalcovstvím spjata po generace. On sám je Nositelem tradice lidových řemesel, což je ocenění udělované Ministerstvem kultury. Gobelínové rámy a ruční tkalcovské stavy i vyrábí a dodává je do chráněných dílen. Kromě toho se věnuje i repasování starých kousků.

ČLUNKY Vypadají jako loďky s nákladem příze. Zasunou se ze strany do stavu a podle zvoleného vzoru na papírových kartách vytvářejí vzor látky. Na stavu z roku 1936 lze najednou tkát až ze čtyř člunků, tj. ze čtyř různých barev. Díky aerodynamickému tvaru dobře proletí osnovou.
Tkalcovství se za staletí téměř nezměnilo, jen dnes stačí v továrně čtyři lidé.

OSNOVNÍ KŘÍŽ Křížení sudých a lichých nití slouží k přesnému navázání další osnovy.
Výroba deky trvá zhruba měsíc, čeká se vždy na zaplnění celé délky 100 m. Vybrat si můžete i vlastní vzor a barvy.

DEKY Po utkání jedné deky se nechá kus v osnově volný, z těchto nití se pak ručně smotávají třásně. Každá deka se poté ještě prohlíží a jakákoliv nerovnost či uzlík se vystřihne a všije se nová příze, aby byl výsledek vždy perfektní.