Světecké království pro koně

Pyšný maršál a kníže na penzi si u Tachova dopřál hračku v podobě jízdárny. Moc si ji neužil, ale stala se jeho pomníkem, který důmyslem překonává i vyhlášenou jízdárnu ve Vídni.

Vzpomínáte, jaký pocit se vás zmocnil, když jste poprvé naživo zahlédli siluetu zámku Hluboká? Právě takový, až snový stav, zakoušíme při vjezdu do obce Světce sotva 3 km od Tachova. Jenže tento přelud obklopený několika domky a krytý hustými lesy není zámek, nýbrž knížecí jízdárna, která se minimálně dvakrát ocitla ve stádiu klinické smrti.
V r. 1955 žádal zástupce lesního průmyslu z Tachova o zbourání prvního patra i půlkruhových rondelů, aby se z objektu mohly stát garáže. V 80. letech pak bylo o demolici jízdárny rozhodnuto a k tomu účelu se už shromažďoval dynamit. Jenže impozantní stavba vybudovaná v letech 1858–1861 v elegantním neorománském slohu má mimořádné DNA a za půlstoletí bez údržby si na ni zase tak moc nesmlsl ani zub času. „Krov je z 90 % původní, díky jeho pevnosti se zachovala i většina obvodového zdiva,“ říká průvodce Pavel Voltr. Podle pamětníků z doby mezi válkami, kdy ještě jízdárna sloužila svému účelu, se smrkové dřevo na krovy bralo ze stromů pokácených ve fázi dorůstajícího Měsíce. Tehdy je totiž míza i další látky v nich proudící na vrcholu.

„Člověk začíná teprve od barona výš,“ říkával prý Alfred I. kníže Windischgrätz. Právě pro tyto lidi nechal ve Světcích zhmotnit jezdecký sen…

VSTUPTE! Z provozních důvodů má jízdárna několik vstupů a vjezdů, dva velké i do suterénu. Hlavní vchod je z jižní strany, před něj příjížděly kočáry z tachovského zámku. Poznávacím znamením unikátní stavby je ale krov s hranolovým světlíkem.

VŠE POD JEDNOU STŘECHOU
Druhá největší jízdárna ve střední Evropě – po Španělské dvorní ve Vídni – je unikátní nejen stylem provedení, ale také svým konceptem, včetně důkladně promyšlených detailů. Autor návrhu, schwarzenberský stavební ředitel Wilhelm Nevenhorst a chebský stavitel Adam Haberzettl, tady vše podřídili jedinému účelu. A vše nezbytné je k němu soustředěno pod jednu střechu, např. v suterénu pamatovali vedle kovárny také na byt pro kováře. Vedle malých místností na nářadí je tu i velká kočárová chodba. A celkově dost místa k tomu, aby mohl být trvale přistavený vůz, do kterého pacholci přímo ze stájí v přízemí kydali hnůj, neboť pro ty potřeby byl v podlaze otvor. Dvojice stájí v půlkruhových rondelech, každá s dvanácti žlaby, se nachází v přízemí hned vedle jízdárny, první patro je vyčleněné pro diváky a pamatováno je v něm i na ubytovací pokoje s toaletami. Velkorysé půdní prostory s bezvadným odvětráváním sloužily k celoročnímu sušení sena, které se dopravovalo kladkou nad otvorem ve stropní klenbě. „Ve vídeňské jízdárně svítí křišťálovými lustry, které v naší technicistně řešené jízdárně nenajdete. Ale taky tam dodnes vodí lipicány z jízdárny do stájí přes ulici,“ říká průvodce. Světecká jízdárna vznikla 130 let po té vídeňské, takže investor – kníže a penzionovaný maršál Windischgrätz i jeho stavitelé už byli v mnohém poučení. Ale měli i své limity. Kus nad jízdárnou, na památném místě pod ochranou čtrnácti svatých, se pokoušeli o megalomanský projekt přestavby poutního kostela na honosný zámek. Jenže krátce po dokončení jízdárny kníže umírá a na dostavbu zámku už nebyla vůle ani peníze. Z ambicí zůstaly ruiny, na jejichž vzkříšení jsou i eurofondy krátké.

VE VÍRU STALETÍ

Jízdárna na snímku tachovského fotografa Ignáce Fleißnera z počátku 20. století. Dole pak krátce před započetím rekonstrukce v r. 2000.

HLAVNÍ SÁL Vedle světlíku, tzv. lucerny, který zajišťuje velkorysý přístup denního světla, si všimněte i důmyslného odvětrávání otvory na pomezí krovu a obvodového zdiva. Na větrání dveřmi se nespoléhalo, koně jsou na prochladnutí citliví.

PŮDA Elegantní půlokna lze z rámu vyjmout a seno pro koníky se tak mohlo usušit jedna báseň.

SVĚTLÍK Má tvar hranolu a korunuje jízdárnu.

JEDE SE DÁL Jízdárna ve Světcích prožila své znovuvzkříšení zásluhou investic Ministerstva kultury ČR, Plzeňského kraje a za spoluúčasti města Tachova. Díky dobré akustice je vyhledávaným místem pro koncertní produkce, i když v knížecí lóži už aristokratickou smetánku nezahlédnete.

DISPOZICE Tvar jízdárny byl podřízen její funkčnosti, ale ani estetika nepřišla zkrátka. Např. interiér půlkruhových stájí pro 24 koní zdobily terakotové hlavy jelenů a daňků.

Jízdárnou i pokusem o přestavbu kostela na zámek kníže změnil duch poutního místa i obce. Jenže se přepočítal…

KOSTEL Jeho ruiny, zde v prostoru někdejšího schodiště, stojí kousek nad jízdárnou.

SVĚTCE Na pohlednicích z 19. století vypadal kostel alias zámek dobře, ale šlo jen o imitaci čelního zdiva.

KLÁŠTER Stál v sousedství kostela, s nímž byl spojen chodbou. Paulánští mniši jej založili v 17. stolet