Stará dobrá ševcovina

Líbí se nám, že Pavel Švienty umí šít boty v ruce. V ševcovské dílně v Pardubicích dělá jak společenskou, tak vycházkovější obuv a pohorky. Díky šití do rámu sedí boty jako ulité.

Vpravé ševcovské dílně se vrátíte do předbaťovských časů. Je jednoduše a skromně zařízená, provoněná kůží, obuvnickým lepidlem a mořidlem. Největší kouzlo do ní ale vnáší osobnost mistra ševce. Pavel Švienty řemeslem žije. „K ševcovině jsem se dostal přes historický šerm,“ vzpomíná opřený o rozložitý pracovní stůl. „Vyráběl jsem si doplňky z kůže a začalo mě to bavit, odjakživa jsem řemeslný typ. Moji první zákazníci byli kamarádi, podporovali mě. A taky jsem měl štěstí na skvělé učitele. Učil jsem se u dvou mistrů, nejlepších ševců z republiky.“

RUČNÍ ŠITÍ BOT Znamená to, že svršek boty z tenčích kůží se ke spodku — stélce a podešvi ze silné kůže — přišívá v ruce. Šídlem se dělají otvory a šije se dvěma jehlami současně.

ŠITÍ DO RÁMU
Renesance šití bot do rámu, což je nejpracnější, ale nejkvalitnější technologie, u nás na rozdíl od Rakouska teprve začíná. Rámek je pruh kůže umístěný zespoda okolo podrážky, který ševci začali používat přibližně v sedmnáctém století. Přes něj se bota sešívá, a díky tomu nehrozí, že se vám udělá třeba žralok. Je pevný, odolný vodě a když ochodíte podešev, můžete ji dát vyměnit. Svršky bot, to je to, co vidíte z boty shora, jsou výhradně kožené, Pavel Švienty ale plánuje i boty v kombinaci s látkou, zatím s pracovním názvem Švihák lázeňský. Podrážky používá klasické kožené, ale i z tenké gumy. „Je pravda, že kůže se trochu smeká,“ přiznává mistr, „ale společenské boty by měly být na kožené podrážce, i proto se v nich dobře tancuje.“ Na pohorky Milešovky se hodí podrážka ,traktorka‘, takzvaná podešev horská, u ní ovšem nezbývá nic jiného, než se spolehnout na průmyslovou výrobu. Pro snadnější pohyb mohou mít pohorky kloub na achilovce, jsou vyměkčené, pohodlné, mají lehčí došlap, ideálně se rozšlápnou. I na boty šité ručně, ale jen na jejich svršky, se používá speciální šicí stroj. Umožňuje šít tenounkou jehlou a tenoučkými nitěmi. I prastará tradiční ševcovina využívá internet, a tak si můžete boty navrhnout na webu pomocí konfigurátoru, který dokáže kombinovat jednotlivé střihy a prvky. Zase až tak jednoduché to ale není. „Existují sice typy bot, ale nakonec je každý střih jiný, tedy i bota,“ vysvětluje Pavel Švienty. Mezi ty základní patří formálnější Oxford, pro který je důležité tvarování a výška nártu, protože líčka boty, to znamená části s tkaničkami, musí být hezky u sebe. U typu Derby, který má od špičky po jazyk jednu kůži, je naopak mezi líčky mezera. A jak takové boty vznikají? „Zjistím, co si zákazník představuje, botu nakreslím, poměřím nohu tak, že ji obkreslím a změřím její obvody,“ popisuje Pavel Švienty. „Pak udělám ze dřeva model na míru, který vypadá podobně jako kopyto. Podle modelu vyrobí kopytář kopyto a podle kopyta udělám návrh a z něho pak střih, podle kterého se připraví svršek boty, kůže i podšívka. Nejdřív ale vznikne jen zkušební bota, podle té se zjistí, kde zákazníka bota tlačí, a kopyto se případně ještě upraví.“ Naopak u průmyslově vyráběných bot se podle jednoho kopyta jede ve velkém třeba deset tisíc kusů. Specialitou bot šitých na míru je také možnost prolínání barev. K tomu se používají mořidla určená na kůži na lihové bázi. Kontrastní barvy podle něj prý nikdo moc nechce, ale on si své svatební boty ušil černobílé. „Inspirací je pro mě Japonec Imai Hiroki, takové boty jako on bych chtěl dělat, ale Češi jsou konzervativní,“ říká smířeně. „Přál bych si odvážné zákazníky.“ Ušít boty chtějí většinou muži. Takoví, kteří si přejí k perfektnímu obleku odpovídající obuv, ti si k nim často odnesou i opasek, anebo investují ti, kteří chtějí pořádné boty na chození po horách. Ušije i dámské střevíce, i když nemůže udělat botu s jehlovým podpatkem, ten musí být z plastu nebo z kovu. Za krásné komfortní boty, anatomicky tvarované a vyměkčené, dáte sice průměrný plat, ale radost vám budou dělat celý život. A jak se o ně starat, aby vydržely krásné až do smrti? „Pravidelně je krémujte a leštěte a používejte napínák, aby držely tvar,“ radí Pavel Švienty. „Krém na boty se hezky leskne, to balzámy nedovedou. Na pohorky používám vlastní voskový balzám a krém. Mám speciální recepturu na impregnaci proti vodě, vyvíjel jsem ji na pohorky, protože nedělám goretexovou membránu. S údržbou bot je to bohužel tak, že jen málokdy se člověk snaží a zároveň ví, jak na to.“

KŮŽE Pavel Švienty nakupuje kůže hlavně od Italů. Na svršek se používají hovězí a telecí, ty jsou nejkvalitnější. Vepřová kůže je podřadná, hodí se jen na podšívky a levné boty. Učedník František Kubelka je odhodlaný a nadšený, přesně tak, jak to má být.

EXTRA ZAKÁZKY
Soukromá ševcovská dílna Švienty je jedním z mála míst, kde si pořídíte repliky historických bot z válečných let, svéráznou obuv pro rakouské myslivce, škorně pro šermíře, zkrátka boty z kteréhokoli století, které se běžně v obchodech neprodávají. Výzvou pro mistra jsou také různé exotické kůže. „Víte, že na jeden pár krokodýlích bot je třeba kůže z břich dvou krokodýlů?“ šokuje nás pan Švienty. „A z pancíře, to znamená z kůže na zádech, jsem stěží využil jen dva proužky na sandálky.“ Boty jdou udělat třeba i z rejnoka, je to ale práce z jednoho kusu, aby se nemuselo šít. Když se šije, musí se obrousit kost. Pavel Švienty šil i jedny výjimečné boty do sucha Afriky, na lov. Pán si donesl kůži z antilopy kudu. Přál si vysoké, lehké obutí, ve kterém se bude pohybovat tiše, podobně jako našlapuje kočka. „Svršek z kůže antilopy, která dýchá, je to vlastně přírodní goretex, jsem doplnil podešví z přírodního kaučuku a z buvola. Bota byla lehká jako jarmilka,“ dodává na rozloučenou Pavel Švienty.

Pečlivě se přeměřuje, jestli jsou model a kopyto udělané přesně na míru noze. Nikde nesmí nic tlačit.

KOPYTO Pavel Švienty udělá model z tvrdého dřeva (buku nebo habru) podobný kopytu, který pak pošle kopytáři. Ze stejného materiálu vznikne i kopyto, rozdíl je jen v tom, že musí být lámací, aby šlo ve finále vyndat z boty.

STŘIH „Šití bot je vlastně návrhářství. Podle kopyta si vytvořím projekt, z něho pak udělám střih,“ říká mistr.

TYPY BOT Derby je jedním ze dvou základních typů. Líčka, tedy části svršku s tkaničkami, lícují přesně k sobě. Pavel Švienty rád používá prolínání barev, u bot vpravo tmavě modré přes světle modrou až do petrolejové. Boty připomínají na první pohled korálový útes.

EXOTICKÉ KŮŽE Vlevo je pštrosí kůže s ,pupíky‘ po pérech, červená nahoře z rejnoka, vpravo krokodýlí. Kůže musí mít značku, která potvrzuje, že jsou získané legálně.

KOPYTA Každá bota má své kopyto, ale v dílně skladují jen ta od luxusních bot, kdyby si zákazník vzpomněl, že chce ušít další pár.

SVRŠEK Střih se nakreslí na kůži gumovací stříbrnou tužkou a pak se vyřízne nebo vystřihne.

Rychlejší a levnější způsoby výroby bot zlikvidovaly malé ševce. I když jich je u nás zatím pramálo, ševcovina se začíná obrozovat.

 

PŘESNÁ PRÁCE Před naříznutím se podrážka navlhčí. Vyryje se drážka a odchlípne kůže. Pak se přišívá rám k podešvi. Nápis se vytlačuje ze štůčku lisem a za mokra.

NA BRUSCE Podpatek ze slepených vrstev, zpevněný bukovým týblem, se vytvaruje na brusce. Zespodu dostane platformu, aby se neochodil.

RÁMOVÉ ŠITÍ Bota má péro nebo klenek, aby se nebořila klenba. Stélka se přišije k rámu z kůže, rám pak k podešvi.

NÁSTROJE Šídlo si vyrobí švec sám, 4 různá jsou napravo od ševcovského kladívka. Na řezání a vytenčování jsou třeba ostré knejpy, na vydloubáváni a vyhlazování kozí noha, na vytloukání průbojníky, na rýhy bodce, na vyměřování kružítko i železné pravítko.

Na šití do rámu se používá speciální nit, extra pevná voskovaná dratev. Její délku na různé typy bot má zkušený švec v oku.

ŠITÍ DVĚMA JEHLAMI Technika šití vyžaduje trpělivost. Zkušený švec má jeden steh jako druhý. V každém udělal Pavel Švienty uzlík a silně ho rukama dotáhl. Jen tak bude bota pevně držet. Před ostrými nástroji ho chrání kožená zástěra.

JDEME DO FINÁLE Tím, že je spodek boty přišitý ke svršku, se nemůže podrážka odchlípnout. Tkaničky do společenských bot jsou kulaté, bavlněné, voskované a leštěné.